Dříve nebyli lidé až tak přizpůsobiví, jak je tomu v rámci moderní doby. Možná to bylo tím, že vývoj nějaké technické novinky nebyl tak rychlý, jak je tomu dnes, ale možná je to také tím, že měli poněkud jiné starosti, než máme my. Pokud však dnes není něco možné, tak se většina z nás snaží přijít na nějakou vhodnou alternativu, která by chybějící prvek mohla alespoň částečně napravit. Avšak existují věci, které se ve své podstatě nahradit nedají.
Jedním z těchto podstatných prvků je také světlo, které sice po večer čerpáme za pomoci žárovek a osvětlených displejů počítač, ale pokud by vypadl proud, tak neexistuje moc možností, které se v rámci této situace dají použít. Samozřejmě, že je možné zapálit si svíčky, ale to není kupříkladu při psaní diplomové práce až tak praktické. Dále je zde také možnost petrolejových lamp, které však dnes většina společnosti již nezná.
Je tak tedy vidět, že světlo tvoří podstatnou součást našich životů, přičemž si to často ani neuvědomujeme; a právě to je špatně! Měli bychom se už konečně naučit, že je na čase, abychom si vážili věcí, které nám příroda dává sama od sebe, a nic od toho nechce. Neměli bychom to tak brát jako automatickou součást našich životů, ale jako něco, co je vzácné, ale i přesto je to zdarma.
Měli bychom si tak všeho kolem nás mnohem více vážit, než jak je tomu v rámci současnosti, a to zejména z toho důvodu, že nikdy nevíme, kdy o to přijdeme. Je tak tedy na místě, abychom změnili svou vlastní menatalitu, jelikož právě ta tvoří podstatnou součást našich osobností. Není však dobré měnit ji jako celek, jelikož mnohem lepšího efektu docílíme, pokud budeme měnit její dílčí součásti.
My, lidé, bychom tak měli brát dnešní dobu ve své podstatě jako dar, jelikož se nám žije opravdu velmi dobře! Neměli bychom tak tedy zbytečně přemýšlet nad tím, co je ještě třeba vylepšit, jelikož mnohem lepší je přemýšlet nad tím, jak si můžeme navzájem pomoci.